na Blog.cz

Ani nevim kdy se to stalo, všimla jsem si toho včera. Na procházce městou s mým Bručnounem a dalším párem... chodíme městem, kecáme, a míjíme několik maminek s kočárkem...scéna jak z filmu =D s mým Bručounem oba děláme: Jééé koukej! =D jak komické. Řikám kamarádce..vidělas tu holčičku? skoro jsem plakala jak byla roztomilá =D kamarádka jen odfrkla: Nesnáším děti! Její přítel zrovna tak =D Od té doby když jsme viděli miminko jsme se s přítelem na sebe podívali a usmáli se.

Éra miminek přišla..plánujeme tři =D

Novýho? Asi vůbec nic. No vůbec nic. Nuda ve škole a všude =D zima žejo...

Co mě donutilo zase přidat článek? Odpověď je jasná..to nemožně velký množství příspěvků na facebooku s narážkama na Valentýn - americký svátek lásky...

Oslava lásky..

No, takže tu máme názory, že lidi nepotřebujou jeden den v roce na vyznání lásky..no to je pravda žejo...ale na co je třeba Nový rok a předsevzetí...někdo potřebuje vyznat lásku ve speciální den. Když už dva lidé mají vztah tak si přece z ničeho nic na Valentýna nebudou vyznávat lásku a jindy ne, ale oslavují svojí lásku a sdílejí radost s ostatními páry, které potkávají na ulici, protože nevim proč =D ale prostě mi to přijde jako den zamilovaných, ne den vyznání lásky.

Nedělá mi problém, přiznat, že jsem panna. Ví to o mě kde kdo. Stejně jako kde kdo ví že tahle bruneta spala s Dejwem ze čtvtáku atd... Nestydím se za to. Beru to jako svou přednost.

Rozhodně se nedá říct, že bych neměla s kym...prostě jen, vážím si sama sebe. Bylo by tolik šancí, tolik kluků, ale já to tak nechci. Nechci dát někomu uplně cizímu šanci "mě mít". A tuhle šanci nedám nikdy nikomu.

Abych vám to upřesnila, jde o asi 27-mi letého muže, jmenuje se Jorg Narvaez, který má dvě dcery. Úplnou náhodou jsem narazila na youtube na video kde zpívá se svou dcerou a nešlo to jinak. Zamilovala jsem se do obou =)

Na jeho oficiálních stránkách píše, že by chtěl učit fotografování a stát se profesorem výtvarného umění.

Na svých stránkách zveřejňuje videa z běžného života. Je trochu bláznivý. Upřímně? Chtěla bych být jeho manželka =D

Jsou tak rozkošní =)

Můj obdiv májíííí...ano ano zrzečky a zrzečci =) už od mala mám pro ně slabost =) nejspíš proto že mám od přírody tmavší pleť a tak by se ke mě zrzavá moc nehodila..ale tolik po tom toužím, no znáte to, vždycky chceme to co nemáme.. Jsou tak...vrrrr...mmm =) ochutnávka:

A je tu další týden, co je nového?

O události, kterou se chystám popisovat bych mohla napsat snad i celou knížku, ale zkusim to zkrátit =) sama nemám ráda dloooouhatánské články =)

Takže, po letních prázdninách mi napsala moje hodně dobrá kamarádka, že se jí snaží sbalit jeden kluk o kterém všichni věděli, že je jen do postele a střídá holky jako ponožky. Jako nějaký filnový hrdinky jsme vymyslely, že ho začneme obě balit a až jedný z nás podlehne, sprostě ho odkopneme jako to udělal se všema holkama co dosud měl. Její taktika byla: Tlačit na pilu. Moje zase: Tichá voda...blablabla.. =D

Jednou když jsem si s NÍM psala (jak jinak než na facebooku) se mi svěřil že tu mojí kamarádku má rád...neřekl že se mu líbí nebo tak. Má jí rád.

Láska není tak lehká věc, jak se na počátku zdálo...konečně cháp všechny ty citáty že bez lásky se trpí ale s láskou ještě víc, láska bolí, láska nezná hranice, láska je všemocná, láska je slepá, láska je nevyzpytatelná. Ano, tohle všechno za 14 dní =D

Pěkně po pořádku =)

-konečně jsem si koupila diář a plánuju svůj volný čas efektivně =D a plnim všechny domácí úkoly a učím se na většinu písemek =)

-viděla jsem Rozbřesk a stál pěkně za houby =)

-udělala jsem první krok k usmíření s kamarádkou (příběh si budete moci přečíst ZDE v rubrice Téma týdne)

-oslavila jsem výročí 3. měsíců s Láskou =) a to se mi na začátku každý smál, že to nevydrží ani týden =)

-stačila jsem se s nim ale i pohádat (jak jinak než kvůli blbině)

-pořídila jsem si dokonalý, úžasný, roztomilý, čarokrásný a nepřekonatelný šaty na ples =)

-odreagovala jsem se hrou The sims 3 =) a udělala jsem si nemanželské dítě =D

-zamilovala jsem se do:

Písničky

Miminka

Filmu - Co ty jsi za číslo

Prostě sexy

Jak se máte vy? =P

Přišli dny, kdy nemám na nikoho a na nic náladu =) takže jsem se pustila do poznání sama sebe a dělám si seznam věcí, který bych chtěla mít nebo zažít (moc dobrá věc) a narazila jsem na pár obrázků u kterých prostě nešlo neříct: Sakra! To chci mít! Prostě, až budu zařizovat svůj "bejvák" nějak si to seženu =D a co bych to byla za "kámošku" kdybych se nepodělila..proč bychom to nemohli mít všichni =)

Co na to říkáte? =)

Asi si pořídím víc bytů protože mít tohle v jednom tak to je jak v cirkusu, ale je to zlaté =)

A je tady =/ ten otravný úkol do školy =/ kdyby se tu našel nějakej spisovatel a chtěl mi poradit co mám špatně tak směle do toho =)

V den mých pátých Vánoc jsme jako vždy po večeři čekali na to kouzelné zazvonění. Ještě teďse mi rozbuší srdce, když si na to vzpomenu. Když už konečně zazněl ten magický zvuk, začali jsme s rodiči rozbalovat dárky. Byla jsem nadšená. Nejvíc mě však udivilo, co moje maminka dovede.

Držela v ruce zabalenou krabici, zaměřila se na ni a řekla "Mmm...skleničky" pomalu rozbalila dárek a byly tam. Byla jsem v šoku a čekala jsem, co bude dál. Popadla další balík, zase zaostřila "hnědá deka" a ušklíbla se na mě. Byla jsem naprosto zmatená.

Nejistě jsem vytáhla svůj dárek a zkusila to taky. Co se stalo? Nic. Zkoušela jsem to znova a znova. Rodiče se mohli potrhat smíchy. Prosila jsem maminku, aby si mi taky koukla dovnitř, ale prý byl dárek moc silně zabalený a tak přes papír nebylo vidět.

Dnes už vím, že maminka neumí koukat skrz balicí papír, ale že věděla, co dostane. Pro mě to i přesto byly ty nejkouzelnější Vánoce, na které si vzpomenu, vždycky když vidím TY skleničky.